Volejbal Kvasiny

V sobotu 24. září 2011 se konal další ročník tradičního podzimního turnaje okresních družstev O pekelskou husu.

Předpověď počasí slibovala překrásnou sobotu, ale bohužel naše dva poslední prohrané zápasy redukovaly naši sestavu pouze na naše tři mladíky, zkušeného Mášu a mne. Ostatní buď měli povinnosti s naší mládeží, byli nemocní, nebo (a co je ze všeho nejhorší) s danou sestavou a s předváděnými výkony nechtěli na tento turnaj vyrazit. Ale porušit tuto každoroční tradici přece nelze! Vždyť jsme pravděpodobně, společně s domácími pekelníky účastníky všech ročníků.

Doprava byla individuální, a tak jsem společně se svým synkem za slunečného rána vyrazili do Pekla. V Dlouhé Vsi mne začal prozvánět Máša a oznamoval mi, že teprve vyráží. No nic, hlavně že dojede. Budeme první kolo zápasů pískat. Po našem příjezdu právě vystupovali z auta Matěj a Ondra. Tak, když bude vše v pořádku, budeme v pěti a šestého si od někoho půjčíme (jsem si myslel). Zápasy začaly zhruba o půl desáté. Když jsem lezl na kůl, přihnal se Máša na kole. Očička mu svítila, a to nevěstilo nic dobrého. Prý zaspal. Večer se stavil na hřišti, kde se trochu spustil se "staříky". Ihned zapadl ke kiosku "udržovat styky". Do druhého setu jsem ho poslal řídit zápas na kůl, aby byl po zbytek dne použitelný. Bylo skoro pozdě.

Do prvního zápasu jsme nastoupili proti včerejšímu soupeři, Potštejnu. On byl ve stejné sestavě, my jsme si jako šestého půjčili Honzu Mimru od pekelníků. Mášu jsem musel ukecávat, aby na hřišti zůstal. Stihl totiž ještě před začátkem vyžahnout pivo a bál se ostudy. Začali jsme a ne špatně. Soupeř se klasicky rozehrával pomalu, a tak jsme první set vcelku lehce vyhráli. Hra nebyla špatná. Mladíci se nemuseli obávat, že na ně někdo bude křičet, a tak hráli v pohodě a bez zábran. Druhý set jsme však prohráli a následně i rozhodující třetí. Ale hra nebyla špatná. Teď už jsme museli hrát jeden zápas za druhým. To Mášovi prospělo a jeho stav se stabilizoval. Do druhého zápasu proti velmi silné Dobrušce jsme si zapůjčili mladého střeďáka z Rychnova "B". I přes několik zákroků Máši hodných "borce na konec" jsme proti takto silnému soupeři neměli nárok. Do dalšího zápasu proti mladíkům z RK jsme měli střeďáka zapůjčeného z Potštejna. V koutku duše jsem myslel, že to bude vítězný zápas. Bohužel jim Máša vyzradil tajemství úspěšného blokaře, a tak jsme (ač těsně) prohráli. Po krátkém odpočinku nás čekal poslední soupeř - Peklo. Do toho jsme si půjčili střeďáka z Dobrušky - Kubu (Nové Město, či Náchod). Tento tah se vyplatil. Od počátku jsme si nenápadně vypracovávali náskok. Bylo to zejména zásluhou Kuby. Opravdu střeďák, který kazí minimálně, vidí, kde je soupeřův blok a ví, jak se mu vyhnout, je k nezaplacení. Ale my ostatní jsme ho podpořili. Dobrou hru jsme předváděli i v druhém setu a Peklo jsme porazili. Tím jsme se dostali na čtvrté místo právě před Peklo.

Turnaj byl dohrán okolo půl čtvrté a nezbylo nic jiného, než počkat na vyhlášení. První cena byla jasná - husa pro Dobrušku. Letos nějak podezřele placatá (zřejmě přejetá). Ale poředatelé letos překvapili a druhá a třetí cena byl pětilitrový soudek piva. Ty si odnesl Potštejn a nezletilí mladíci z RK. Letošní turnaj bych zařadil (i když tomu výsledek neodpovídá) k těm úspěšnějším... Bylo nádherně a nikomu se domů nechtělo. Máša začal kouřit (což dělá v posledním stádiu...), do HK už na kole nejede, ale nechá se odvézt... Nechtělo se mi, bylo ideální počasí a nálada chvilku posedět, popít, zavzpomínat. Leč musel jsem na rodinou sešlost. Dnešního dne mohou litovat ti, co se nechtěli zúčastnit. Se hrou Ondry, Matěje a Toma jsem byl spokojený. Odnesli si i pochvalu od Milana P. Prý volejbalově dost vyrostli. Myslím, že i jim se dnešní den líbil. Škoda, že takovýchto turnajů není víc, měli by se kde "vyhrát".

Mori