Volejbal Kvasiny

Ve stejný den jako čeští hokejisté vyzvali na mistrovství světa v semifinále Švédsko, kvasinští volejbalisté vyzvali Dobrušku. A bohužel stejně jako hokejisté, ani oni nezvítězili. Jen skóre bylo rozdílné - hokej 2:5, volejbal 1:3.

Na nejtěžšího soupeře soutěže - Dobrušku - jsme se připravovali zodpovědně. Sešli jsme se včas, perfektně připravili hřiště, pustili rozhlas, abychom věděli, jak bojují naši hokejisti se Švédama a čekali na soupeře. Pouze Ráďa byl poněkud nervozní, protože mu Matěj včera slíbil pivo už ve čtyři hodiny, ale přišel až těsně po páté hodině. Soupeř se dostavil těsně po prvním gólu našich hokejistů v nejsilnější sestavě. V podstatě šest smečařů. Nahravač se ani nepřevlékal. A všichni měří snad metr devadesát. To nevěstilo nic dobrého. Jelikož rozhodčí rozpisem nebyl určen, Ráďa Dusil nebyl doma a zrovna tak Máša v tomto jarním čase má jiné zájmy, řízení se trochu s obavami ujala Jana Dusilová.
Do prvního setu jsme nastoupili ve stejné sestavě jako proti Borohrádku: Bene, Franta, Ráďa, Matěj a naše duo Mori. V záloze jsme ještě měli Ondru a Zdendu. Ačkoli jsme měli lepší stranu, set jsme dobře nezahájili. Mori ml. nedal podání a následně jsme nebyli schopni přijmout soupeřovo vcelku lehké podání. Soupeř si vypracoval náskok a my nebyli sto držet krok. Nehráli jsme dobře a nemohli se dostat do varu.  První set Dobruška v tréninkovém tempu vyhrála 25:16.
Do druhého setu jsme nastoupili ve stejné sestavě, ale na horší straně - proti sluníčku. Opět se nadařil příjem podání a následně útok taky nebyl nic moc. To do naší hry nepřineslo potřebné uklidnění. Právě naopak. Trochu jsme se začali štěkat, čímž jsme soupeři velice usnadnili vítězství 25:18.
Do třetího setu Ondra vyměnil Moriho ml. Soupeř trochu polevil, my jsme trochu zlepšili hru a než se soupeř rozkoukal, vypracovali jsme si dostatečný náskok a podařilo se ho udržet do vítězného stavu 25:17. To nás trochu oživilo. Bohužel jen na chvilku.
Začátek setu nám opět nevyšel dle našich představ a Dobruška nám opět začínala utíkat. Nejvíce mrzely vlastní zbytečné chyby. Soupeř ale začal za stavu 22:17 vymýšlet ptákoviny a nám se podařilo dotáhnout až na 24:22. Podání do autu bohužel set a tím i zápas za stavu 3:1 pro Dobrušku ukončilo.
Škoda, dát ještě jeden, dva body, bylo by určitě o co bojovat. Ačkoli bylo jasné, že v této sestavě nemůžeme Dobrušku porazit, shodli jsme se s Ráďou a Benem, že to nebyl náš nejlepší výkon. Řekl bych, že jsme hráli přiliš odevzdaně, bez jiskry. Pochvalu si zaslouží jen Jana za odvahu vylézt na kůl a řídit toto derby.

[Přehled novinek]