Volejbal Kvasiny

Po týdenní přestávce jsme ve čtvrtek 21. května 2015 zajížděli k odloženému zápasu do Potštejna na hřiště Pod lipami.

Ještě dopoledne sestava nebyla jistá. Nevěděl jsem, zda bude Ondra, který byl v Praze na kurzu molekulární kuchyně (jestli si to dobře pamatuju), nebo zda mám přemlouvat Standu. Před polednem se vše konečně vyjasnilo a družstvo (Ráďa, Vítek, Bene, Ondra a Mori & Mori) bylo kompletní.

Vzhledem k síle soupeře jsem určil čas srazu v Potštejně s dostatečným předstihem pro potřebné občerstvení a řádné rozcvičení. Stihli jsme vše, neboť soupeř si dával načas. Pouze Ondra nás trochu napínal. Přijel na poslední chvíli a podle naloženého auta to vypadalo, že byl spíš na dovolené. Do zápisu domácí uvedli deset hráčů, ale toho, že je jich pouze pět, jsme si všimli až po úvodním hvizdu rozhodčího. Trochu jsme si na sebe museli zvykat, dlouho jsme spolu nehráli a pro některé z nás to byl první jarní pohyb po volejbalovém hřišti. Soupeř toho využil a vedl s nepatrným náskokem. Ale početní převaha se brzy projevila a i hru jsme zlepšili. Vyrovnali jsme a první set jsme vcelku v pohodě vyhráli 25:16. V druhém setu jsme nic nenechali náhodě a po krátkém boji jsme ho získali pro sebe (25:15). Takto (2:0) jsme už proti Potštejnu vedli několikrát, ale i takřka vyhraný zápas jsme už dokázali ztratit. Tentokráte jsme to ale dopustit nechtěli. Prohrát proti pěti by byla ostuda. Soupeř ale trochu zlobil a náš náskok byl po celý set minimální. I přes hlasité povzbuzování místního fanouška, který opustil prostor před hospodou a s pivem v ruce přišel podpořit svůj tým přímo na hřiště, jsme dokázali dotáhnout třetí set k vítěznému konci 25:20 a celý zápas 3:0.

Původně jsem myslel, že hru půjdeme zapít do místního pivovaru, ale většina hráčů spěchala, a tak místní pivo ochutnal pouze Ráďa a Mori jun. Já mohl pouze malinovku…

Mori