Volejbal Kvasiny

Následující den, čtvrtek 20. září 2013, jsme opět zajížděli na hřiště soupeře, tentokráte do Kostelce nad Orlicí. A už by to nebylo ono, kdyby proběhlo vše hladce.

Všechny nás měl vzít do svého auta Lukáš. Vůz má sice velký, ale nějak to z Brna nestíhal. Navíc Ráďa a ani nikdo jiný nevěděl, jaké auto vlastně má. Žhavily se dráty, nebo spíše vlny, kdo, kde a v kolik bude stát. Jediný Vítek jel samostatně a byl tak u soupeře včas. Ostatní – Bene, Ráďa, Lukáš a Mori & Mori jsme dorazili na poslední chvíli.

Počasí volejbalu moc nepřálo. Zataženo, chladno a drobný déšť. Alespoň že nefoukalo. Ráďa nám sdělil, že už ví, proč včera hrál špatně. V trenkách měl totiž holá kolena a byla mu zima a prý se cítil jako nahý a styděl se. Dnes to napravil a ze starých tepláků si zhotovil gatě své oblíbené délky. Škoda jen, že jsou černé. Oproti včerejšku se naše hra podstatně zlepšila a na výsledku prvního setu to bylo znát. Lehce jsme ho vyhráli 25:13. Do druhého setu soupeř vystřídal nahrávače a přidal na svém výkonu. Ale vítězství 25:21 jsme si uniknout nenechali. Před dalším setem se na hřišti objevila místní fanynka a začala své borce povzbuzovat. To se jim vyplatilo a v závěru setu nás dohonili a předhonili. Prohráli jsme ho 22:25. Fanynka byla naštěstí jen jedna, a tak na další set už neměla síly k povzbuzování hráčů. My jsme nic neponechali náhodě a zlepšeným výkonem jsme si vytvořili dostatečný náskok (6:0). Set jsme už v pohodě dohráli 25:18 a vítězství 3:1 bylo naše. V tomto zápase jsme po delší pauze trochu slušně hráli. Zejména Vítek se jako smečař konečně zase našel. Při zpáteční cestě nás lákala lupenická hospoda, ale řidič Lukáš byl neoblomný, a tak jsme se alespoň nechali rozvézt před svá obydlí.