Volejbal Kvasiny

V předposledním kole podzimní části soutěže jsme v pátek 21. 9. 2012 na svém hřišti přivítali nováčka soutěže – mladíky z Opočna, kteří startují pod hlavičkou VK Sport Rychnov n. Kn. „C“. Je to družstvo kadetů, které doplňuje dvojice zkušených hráčů, kteří ještě loni startovali za Dobrušku.

Podle jejich předchozích výsledků by nás neměli trápit, ale mělo by s nimi být dobré zahrání. Ještě v pátek ráno nic nenasvědčovalo, že budou nějaké problémy. Ale před polednem už bylo vše jinak. Ozval se Vítek, že na něj skočil bacil a raději by nehrál. Ale přijede. Následně se ozval Ráďa, že je na služebce a ráno odjíždí do Paříže. A bylo po pohodě a začaly mi krušné chvíle. Tomáš a Standa jsou pryč, Zdenda slouží, Míra nemůže, nový hráč Lukáš Maršík jede pryč, Matěj je od přechodu k jinému operátorovi nedostupný a sám se neozývá a Máša zatím mobil nebere… Na soupisce hráčů mnoho, ale vypadalo to na hru v pěti. Po obědě se ale Máša ozval a podařilo se mi ho k účasti přemluvit.

Odpoledne počasí vypadalo za oknem slušně. Ale venku mohlo být trochu tepleji. Těsně po páté nás bylo konečně šest (Bene, Franta, Vítek, Máša, Mori sen., Mori jun.) včetně rozhodčího Rádi Dusila, a tak jsme mohli začít. Nemocného Vítka jsme poslali šetřit se na „účko“ a na střed nastoupil dlouho nehrající Máša. Bohužel tato varianta nám nevyšla. Ačkoli jsme takřka celý set vedli, svými zbytečnými chybami jsme o vítězství přišli (22:25). V druhém setu jsme se malinko zlepšili, nebo spíš soupeř zhoršil a štěstí se přiklonilo na naší stranu (25:20). Dále se zápas už měl vyvíjet v naší režii, ale opak byl pravdou. Naše hra se opět zhoršila, což vedlo k prohře 18:25. Nezbylo nic jiného, než zamíchat se sestavou. A jediná možnost bylo postavit Vítka na střed a Mášu na „účko“. Hra opět byla hrozná, ale podařilo se nám stav srovnat na 2:2 (25:22). Začátek rozhodujícího setu nám opět nevyšel, ale včas jsme se vzpamatovali a vítězství jsme si utéci nenechali (15:7). Nakonec zvítězila zkušenost a ne umění. Předvedenou hrou jsme neudělali radost „staříkům“ a ani nebyli vzorem pro trénující mládež. Nedařilo se nic. Snad to bylo zaviněno chladem a nebyla to nějaká dlouhodobá krize. Moc se s ním chlubit nebudeme…