Volejbal Kvasiny

Přinášíme zprávu z našeho tažení na Moravu. Akce byla pojata turisticko-volejbalově-kulturně, aby byla přitažlivá i pro rodinné příslušníky. Na úplný vrchol jsme na hřišti sice nedosáhli, ale předvedli jsme kvalitní sport.

Po několikaleté přestávce jsme se zúčastnili turnaje mimo území Královéhradeckého kraje. Turnaj se konal 21. srpna 2010 v Kopřivnici. Zájezd na Moravu jsme pojali jako turisticko-sportovní akci. Družstvo se rozdělilo na dvě části. Ti šťastnější, kteří si mohli vzít v pátek dovolenou (Franta, Máša, Bene s rodinou a Mori) vyrazili již ráno. Domluva po internetu zafungovala. Všichni, až na malé výjimky, si své úkoly splnili, a tak jsme ve stanovený čas skutečně vyrazili. Bohužel, nebo spíš bohudík, nás bylo o jednoho víc, než má Franta ve svém voze míst k sezení. Zvolil jsem proto pro cestu nákladní prostor, kde jsem se pohodlně natáhl. Cesta se však pro mne tím pádem stala poměrně jednotvárnou, protože jsem viděl pouze modré nebe oknem v zadních dveřích. Cestu si pamatuji jen útržkovitě: Rychnov, Česká Třebová, tunel nad Moravskou Třebovou a pak až Olomouc.
Zde byla naše první zastávka. Vystoupili jsme přímo na náměstí. Zatímco Franta odjel zaparkovat, trochu jsme se po městě porozhlédli a v „íčku“ od ochotných informátorek sehnali potřebné informace. Po jeho návratu jsme se vydali na poznávací procházku. Bylo se opravdu na co dívat – sv. Michal, Bezručovy sady, katedrála sv. Václava. Její návštěva se vyplatila, neboť jsme si zde přečetli citát svatého Jana Maria Vianney: „NE VŠICHNI SVATÍ ZAČALI DOBŘE, ALE KAŽDÝ Z NICH DOBŘE SKONČIL“. Takže ještě nemusíme být úplně zatraceni. Na náměstí jsme to stihli právě včas na návštěvu radniční věže s průvodkyní. Trocha námahy se vyplatila.
Naším dalším cílem byl Radhošť. Výstup na vrchol stál za trochu potu. Bylo nádherně a viditelnost byla dobrá. Tady taky končila turistická část zájezdu. Rychle jsme se přesouvali na společenskou část. Brzdil nás pouze malý Ben, který musel usilovně plnit svoji želvu. Neměl to jednoduché. Jak jsme se ale vzájemně ujistili, každý z nás by za takovýchto podmínek s tím měl problémy. Na místo turnaje jsme dorazili zhruba v 19.30 hod. Byli jsme přivítáni místními funkcionáři. Sice ne chlebem a solí, ale slivovicí a štramberským uchem. Mezitím jsme se spojili s druhou částí našeho družstva – Tom, Ráďa, Vítek a fanoušci Eva, Michal a mladý Mori. Ráďa nás ujistil, že dorazí a těší se na besídku. Po našem setkání jsme se vesele bavili s místními. Ti nás záhy opustili a my v areálu osiřeli. Vědomi si hlavního účelu naši návštěvy zde jsme se také odebrali ke spánku. Jak si kdo ustlal, tak lehl. Někdo ve stanu, někdo pohodlně či nepohodlně v autě, někdo na zemi či masérském lehátku v šatně. Usínání občas rušilo tlučení na stěnu, či vzteklé bouchání dveří.

V sobotu ráno jsme ale byli všichni připraveni vzorně reprezentovat náš klub. Družstva byla rozdělena do tří skupin po pěti družstvech. Jejich úroveň odpovídala oblastní soutěži II. třídy. V prvním zápase se ještě projevovala naše nesehranost po dvouměsíční přestávce. Přesto jsme remizovali  1:1 a o jeden míč vyhráli. Druhý zápas jsme trochu podcenili, ale dokázali ho uhrát se stejným výsledkem 1:1. Pouze jsme o míč prohráli. Ve třetím zápase jsme měli nejlepší formu a soupeře jsme spláchli 2:0. Byli to mladí kluci a při podávání rukou nám děkovali za školu. To zahřálo u srdce. Bohužel v posledním zápase se už projevil nedostatek sil a výsledek byl opět 1:1 – jak na body, tak na míče. To rozhodlo, že jsme skončili na druhém místě a do finále nepostoupili. Ale asi bychom již lepší volejbal nepředvedli. Myslím, že s předvedeným výkonem jsme byli všichni spokojeni a ostudu našemu klub neudělali.

Chvilka čekání na potvrzení našeho vyřazení a pak už jen sprcha, poslední občerstvení, rozloučení s činovníky a hlavně s Jurou a návrat domů. Posádky jsme malinko zpřeházeli (ať si malého Bena užije i Tom) a vyrazili. Cesta proběhla bez závažných problémů a před jedenáctou jsme byli doma.
Asi mohu za všechny říci, že zájezd se vydařil a nebylo by špatné ho příští rok zopakovat případně s větší účastí členů klubu.

Více fotografií pro Vás máme ve fotogalerii.

Mori